Mezitřídní boj

Letos se jako každý rok konal fotbalový turnaj pod názvem Gytu Master´s Cup. Očekávaná akce se sice táhla téměř po celý školní rok, ale od začátku slibovala velkou podívanou – tým složily i holky ze čtvrtého ročníku a turnaje se poprvé účastnila i letošní sexta. Tým, který se však nejvíce připravoval na svá exhibiční utkání, byl oktáva. Pod vedením svého profesora a trenéra Pavla Mlejnka si nechali zhotovit bílo-oranžové dresy a zdáli se být rozhodnuti turnaj vyhrát.

                Náš tým ze sexty však do celé hry vstupoval jako úplný nováček, jelikož minulý rok jsme vynechali, ale tentokrát jsme si to chtěli vynahradit. První zápas se zdál být spíše noční můrou než fotbalem. Nastoupili jsme proti celku třetího ročníku – jejich tvrdá hra by spíše zapadala do amerického fotbalu. Po prvních pár kontaktech, kdy naši hráči padali na zem jako kuželky, jsme výhře nedávali moc nadějí. Nutno podotknout, že všechny sporné situace byly v rozmezí pravidel. Po první polovině jsme drželi nerozhodný stav 0:0, kdežto v druhém poločasu jsme obdrželi 2 góly a zápas byl rozhodnut.

                V dalším utkání nás čekal soupeř z prvního ročníku. Náš kapitán (Ludvík Rubáš) si již předem na tento zápas věřil, a proto jsme vstupovali na hřiště velice odhodlaně. Mezi střelce se na naší straně zapsal Rubáš, Hrubý a Pekař. Zápas dopadl jednoznačně v náš prospěch, na chvíli jsme si dokonce dovolili nasadit i duo Jarolímek-Černý, kteří sloužili spíše jako morální podpora než jako hráči fotbalu.

                Po zimní přestávce jsme se chystali na zřejmě poslední zápas ve skupině, jelikož na postup jsme neměli šance. Byl to právě tým z oktávy, který s námi neodehrál utkání před zimou kvůli zraněnému Vágenknechtovi a teď nám vyšel vstříc. Od začátku jsme věděli, že máme horší tým než soupeř, ale první poločas jsme odolali jejich nátlaku a drželi si nepatrné naděje do toho druhého. Žádný zázrak se však nekonal, naše obrana se zhroutila a dostali jsme 4 góly během zhruba pěti minut. Nutno podotknout, že naše snaha byla na hráčích vidět celý zápas, jelikož jsme neměli nikoho na střídání a všichni se tedy museli snažit od začátku do konce. A konec to byl pro nás úplný, jelikož jsme dál nepostoupili a na finálový zápas jsme nastoupili jedině jako fanoušci na tribuny.

                Z naší skupiny to byla právě oktáva, která se probojovala mezi nejlepší dva celky. Z druhé skupiny to pak byla septima. Většina studentů z gymnázia se snažila neprošvihnout toto finálové vyvrcholení turnaje. Byl k tomu dobrý důvod. Zápas byl velice napínavý a neobešel se bez zranění na obou stranách. Hrálo se na jiné úrovni než v předchozích střetnutích. Na straně septimy zářilo duo Tvrdý-Eichler, na straně oktávy to byl především Vágenknecht. Ovšem jako lákadlo pro fanoušky působil spíše Zakouřil, který svou hrou významně obohatil zápas. Bohužel pro oktávu, duo ze septimy dalo postupně 4 góly, zatímco oktávu povzbudil jedním gólem pouze Mikyska. Zápas se blížil ke konci a bylo pomalu rozhodnuto. Fanoušci však byli spokojeni s výkonem mužstev na obou stranách. Výherní pohár byl předán do rukou třídní učitelky septimy Staňkové během posledního zvonění v pátek 27. dubna.